Některé věci mi pořád nejdou na rozum, například tohle: během svých pedagogických studií jsem prošla čtyřmi různými katedrami dvou pedagogických fakult a zdálo se, jakoby na nich skoro nikdo neslyšel o pedagogickém konstruktivismu, případně se našlo pár jednotlivců, kteří mu rozumějí, jejichž snažení tohle porozumění předat studentům zároveň ale úspěšně bojkotovalo mnoho jiných vyučujících. Přitom jsem přesvědčena, že opravdu dobré porozumění tomu, co je konstruktivismus a jak pomáhá našim žákům při učení, když ctíme jeho principy, je základem skoro jakékoliv dobré výuky. Konstruktivistický je program Čtením a psaním ke kritickému myšlení, Hejného matematika, program Filosofie pro děti... Konstruktivisticky můžeme přistupovat k výuce ve třídě klasické školy i při výuce v lese nebo při využívání moderních technologií.

Jedním z konstruktivistických přístupů je také tzv. badatelsky orientovaná výuka. Na loňské letní škole Pomáháme školám k úspěchu jsem měla možnost přičuchnout k této výuce na dílně vedené zkušenou paní učitelkou a lektorkou a jsem ráda, že jsem si i "BOV" mohla vyzkoušet s dětmi ve třídě. Na kurzech RWCT se občas cítí ztraceni učitelé přírodovědných předmětů, protože mají pocit, že v nich nejde přeci o práci s textem, o čtení a psaní, a bývá, myslím, zpočátku obtížné ukázat jim, že konstruktivistické principy jsou ale stejně důležité ve všech předmětech, bez ohledu na to, jaké nástroje k učení využíváme. Badatelství je program přímo pro ně, pro prvostupňového učitele je to zase výborná příležitost, jak do výuky zapojit trochu více "akce", odpoutat děti na chvíli od čtení a psaní (i když i to se tu samozřejmě využívá).

Základem badatelsky orientované výuky je (zjednodušeně) provádění různých pokusů, přičemž se ale snažíme děti vést k tomu, aby pokusy dobře promýšlely, kladly si výzkumné otázky, tvořily hypotézy, uměly zdůvodnit svoje domněnky, formulovaly závěry... zkrátka aby postupovaly "vědecky" (možná patříte k těm, po kterých se něco takového vyžadovalo až při psaní diplomové práce, a možná jste z toho byli poněkud zaskočeni :-)

Různé pokusy mají samozřejmě ve výuce své místo velmi dlouho, samotné pokusy nejsou žádnou novinkou. Přínosem BOV je ale to, že klade důraz na aktivizaci všech žáků, pokusy tedy nejsou jen učitelovou demonstrací, a také to, že nutí žáky o celém procesu důkladně přemýšlet, formulovat své domněnky, zdůvodňovat je atd.

My jsme s dětmi letos zkoušeli přijít třeba na to, jestli se bude lépe dařit květině Měsíčníka nebo Slunečníka (aneb jaké podmínky k životu potřebují rostliny), nebo kde vzniknou solné krystalky rychleji - ve třídě, kde je teplo, nebo v lednici, která víc připomíná jeskyni (a tam jsou přeci krápníky...). S pokusem často přichází do výuky sám učitel, může se ale stát (a z mého pohledu je to situace ideální), že nějaký pokus, resp. výzkumná otázka a následně i hypotéza, vzejde přímo od dětí, z toho, na co se v běžném školním životě (i mimo něj) narazí.

Jako všechno, co má ve výuce smysl, naráží i badatelsky orientovaná výuka na některé limity - třeba přírodovědné (ne)vzdělání učitele nebo čas - jednak pro provádění/ zakládání pokusů včetně předchozího formulování hypotéz rozhodně nestačí jedna vyučovací hodina, jednak mnoho pokusů může být dlouhodobých, třeba dva týdny něco pozorujeme a každý den je potřeba o tom dělat zápisy a podobně. To vyžaduje i od učitele docela velkou disciplínu, vyčlenit na to potřebný čas, nezapomenout a tak :-) Určitě je také potřeba počítat s tím, že nám celý badatelský proces nepoběží jako po másle hned od začátku, že bude potřeba, abychom v něm my i žáci měli určitý trénink. Jedna zkušená kolegyně, která se mnou absolvovala v létě dílnu BOV, si posteskla, že je to další věc, která by měla mít ve výuce svoje místo, protože je hodně smysluplná a pro děti zábavná, že je ale nereálné, aby učitel, který už třeba vynakládá spoustu času a energie do rozvoje čtenářství svých žáků, zvládal ještě tohle. Do určité míry je to jistě pravda, na druhou stranu mám pocit, že občas jsme my, učitelé, trošku moc pečliví a úzkostní, chceme dělat všechno hned dokonale. To ale asi opravdu nejde - pokud jsem se v uplynulém období intenzivně zabývala tím, jak rozvíjet a opečovávat pisatelství svých žáků, zařadila jsem BOV "jen" pro doplnění, osvěžení, tak jako pokusně... Vím, že čas na to, abych se takovou výukou zabývala hlouběji a vedla ji opravdu dobře, třeba teprve přijde. I tak jsem ale přesvědčená, že je lépe pouštět se do smysluplných věcí, i když je ještě nezvládáme na sto procent, než držet se jednoduchých jistot, které ale nemají pro žáky smysl žádný.

Pokud vás BOV láká, podívejte se do odkazů, na badatelském webu najdete daleko víc informací i zásobník lekcí - třeba rovnou nějakou lekci vyzkoušíte. Příjemnou zábavu!