Jak zavádět dílnu psaní?

Jste paní učitelka na prvním stupni a přebíráte třídu, která dosud nebyla moc pisatelsky vedena, znala spíš klasické hodiny slohu. Vy byste ale chtěli, aby vaši žáci psali tak, aby to dávalo smysl a hodně se toho naučili. Jak na to? Pokusím se vám trošku poradit a budu doufat, že i vám něco z toho bude ve třídě fungovat.

Nejprve ale musím napsat, že přemýšlím o dílně psaní tak, jak by opravdu měla být praktikována, tedy že vaši žáci mají příležitost psát opravdu často a hodně. Řekněme minimálně třikrát týdně, v ideálním případě pak každý den. Pokud z jakéhokoliv důvodu tohle nemůžete svým žákům dopřát, bude možná nutné, abyste jim z psaní udělali také každodenní úkol (stejně jako po nich často chceme, aby každý den četli). Proč je to důležité? Jedině při častých a vydatných příležitostech k psaní můžou do pisatelského procesu proniknout opravdu všichni, když píšou jedenkrát týdně, je to jako by začínali pokaždé znovu, pokaždé znovu narazí na stejné potíže, stejnou nejistotu, pokaždé musejí znovu překonat počáteční problémy. Taky hodně dlouho potrvá, než své texty opravdu viditelně vylepší a posunou a to dlouhé čekání může být (zejména pro některé děti) demotivující. Terve při pořádném rozepsání se začnou pisatelskému řemeslu opravdu učit, začnou ovládat postupy, jak ze svých textů dělat mistrovské kusy. A ono to ostatně platí i pro nás učitele.

Jak tedy můžeme v nepíšící třídě psaní zavést a udělat z něj jeden z pilířů své třídní kultury?

Pokusím se vám nastínit dvě možné varianty (a netvrdím, že jsou jediné možné!). Před každou z nich ale bude potřeba, abyste žákům jasně řekli, o co a proč vám jde, a také abyste poznali, kde právě žáci ve svých pisatekských schopnostech jsou.

Takže první den řekněte žákům zhruba něco v tomto smyslu:

"Letos nás společně čeká jedna novinka, budeme pracovat v dílnách psaní (a pokud už děti znají dílny čtení, dokážou samy odhadnout, co je asi čeká). Budete psát svoje vlastní texty a budete psát každý den, protože psaní je náročný úkol, který vyžaduje opravdu hodně tréninku, podobně jako třeba náročný sport. Při psaní se toho hodně naučíte a pravděpodobně se taky o sobě navzájem dozvíte hodně věcí. Budete psát o tom, co máte rádi, co vás baví, co je pro vás důležité. Pokud budete chtít, budete moct opravdu hodně trénovat taky svoji fantazii. Naučíte se taky formulovat svůj názor třeba na to, co vás hodně štve a chtěli byste to změnit. Bude důležité, abyste svou práci jako pisatelé odváděli opravdu poctivě, protože něco z toho, co napíšete, bude číst hodně lidí - vaši spolužáci, ostatní spolužáci a učitelé ze školy, rodiče nebo třeba všichni, kdo přijdou do místní knihovny.

Než se ale začneme společně učit jak na psaní, potřebuju vědět, co už jako pisatelé umíte, v čem jste dobří, kde můžeme společně navázat a začít se učit něco nového."

A zadáte žákům první pisateský úkol, který bude úplně klasický. Můžete nabídnout dětem "osvědčená" témata - zážitky z prázdnin, moje rodina, moje zvířátko... ale můžete je nechat, aby psaly o něčem jiném, pokud někdo bude chtít. Stanovte minimální délku textu - podle toho, co očekáváte, že by na začátku ročníku měly zvládnout.

Sledujte je taky, jak se pustí do práce. Kdo začal psát úplně hned? Kdo se rozhlíží bezradně kolem a vypadá, že se mu nepodaří napsat vůbec nic? Klidně si za nimi dojděte a poptejte se, co jim právě běží hlavou, začněte své pisatele poznávat. Pokud budete psát s žáky opravdu několikrát týdně, pravděpodobně nezvládnete všechny texty pořádně přečíst a prozkoumat, udělejte si takový všeobecný přehled, prvním vodítkem pro vás určitě bude délka textu, který jsou žáci schopni napsat. Některé texty (z obou pólů výkonů) si pak projděte podrobněji a sledujte, jaké pisatelské postupy žáci používají nebo i jaké chyby se v textech často opakují. To by pro vás měl být startovní můstek při přípravě prvních společných lekcí.

Tak, už víte, na čem se svými pisateli jste, můžete na ně jít hodně "zostra" nebo trošku mírněji. Což může vypadat následovně:

Varianta č. 1 - rozepisovací měsíc

V každém případě by měli žáci mít své sešity/ zápisníky na DP. V této mírnější variantě se postarejte, aby si do sešitu každý den udělali nějaký zápis. Některé tak vzniknou ve třídě, jiné doma. Můžete ale každý den věnovat s dětmi deset patnáct minut tomu, že si všichni něco zapíší. O tom, co to bude, si zkuste stručně popovídat, udělat na začátku každé psací chvilky brainstorming - pomůže to dětem, které samy nemají nápady, ostatně i těm ostatním to rozšíří zásobárnu námětů. Nehledejte nic složitého, ale sami buďte pozorní k pisatelským příležitostem. Po víkendu asi budou děti vědět, co si zapsat, v běžném školním životě se ale může stát něco, co skýtá zajímavou příležitost pro psaní a je vaším úkolem na to žáky upozornit - například vám vletěla do třídy vosa a byl z toho pěkný rozruch. Nebo přijelo do školy divadlo. Nebo někdo z dětí přinesl novou hračku, která všechny nadchla. Zkrátka pomožte jim hledat "malé momenty", zajímavé pisatelské příležitosti, které skýtají potenciál nebýt zpracované jako pouhé popisy událostí - tedy někdy v budoucnu. Teď vám jde opravdu jen o to, aby děti uvěřily, že dovedou psát, že si mají co zapsat, že to zvládnou úplně všichni každý den.

Po téhle rozepisovací fázi je načase, abyste se začali psaní věnovat naplno. Zaveďte už klasický formát DP, tedy minilekce - hledání námětu - psaní první verze - revize a konzultace - psaní druhé verze - publikace.

Ale zpočátku provádějte všechny žáky jednotlivými kroky společně, nenechte si je "rozjet" hned na začátku. Je potřeba ještě nějaký čas pracovat na pisatelské rutině, jinak to bude pro žáky hodně nepřehledné, někteří budou ztraceni a vy se zblázníte.

Dále postupujte jako zde:

Varianta č. 2 - rovnýma nohama do psaní

Pokud jste se rozhodli, že věnujete dílně psaní alespoň tři hodiny týdně (a věřte mi, že na prvním stupni opravdu můžete!), nebrání vám nic rovnou se do ní pustit. A určitě doporučuju tenhle postup zvolit rovnou u čtvrťáků a páťáků, kteří by už s psaním jako takovým neměli mít větší potíže.

Jak jsem psala, úplný úvod včetně prvního "diagnostického" textu bude stejný. Následovat bude série úvodních minilekcí a krátkých vstupů do pisatelských sešitů - to budou takové neúplné texty, nástřely, nápady, začátky něčeho, na čem se pak dá už důkladněji pracovat. V začátku směřujte k tomu, že budou všichni žáci psát jeden typ textu - osobní příběh - a budou ho psát synchronně. Až je provedete jedním, resp. dvěma takovými cykly, bude teprve čas nechat každého psát svým vlastním tempem a třeba i úplně různé typy textů.

Den 1

• představení DP, diagnostický text

Den 2

• "PSANÍ JE SOUČÁSTÍ NAŠICH ŽIVOTŮ"

• Směřujeme k tomu, aby si žáci uvědomili, že psaní používají ve svém životě všichni lidé, že ho potřebujeme v docela běžných životních situacích. Nachystáme si běžné ukázky psaní, které by děti mohly znát - nákupní seznam, pozvánka na narozeninovou oslavu, přáníčko, pohled, dopis. Napadne nás ještě něco dalšího?

• Všechny uvedené příklady zapisujeme do sešitu DP a taky na flip, který pak nějakou dobu bude viset v našem centru psaní, aby byl na očích a mohli jsme se k němu vracet. Začíná nám vznikat seznam pro budoucí použití, zásobárna nápadů.

• Protože ale směřujeme hlavně k psaní literárních textů, začínáme pracovat taky na zásobárně pro "osobní příběhy". Vyzvěte žáky, aby si zapsali seznam všeho, co mají opravdu rádi: lidi, zvířata, věci, místa, činnosti... , i toho, co opravdu rádi nemají. Modelujte, jak píšete vlastní seznam. Několik žáků může svoje nápady sdílet, ostatní si můžou doplnit.

• Nechte žáky, aby si jednu věc ze seznamu vybrali a napsali o ní krátký text (nepůjde o nějaký propracovaný a ucelený text, spíš takový úvod textu nebo zachycení prvních myšlenek). Nejprve ale samozřejmě modelujte zápis takového textíku vy sami.

• Až si žáci napíšou jeden takový vstup (psaní to bude opravdu kratičké, tak na 5 minut), modelujte opět ještě jeden takový vlastní začátek textu a nechte žáky udělat totéž.

Den 3

• minilekce "VŠICHNI JSME SPISOVATELÉ"

• Chceme žákům ukázat, že každému z nás se může stát, že napíšeme opravdu mocný text, který bude mít velký dosah a ovlivní velkou spoustu lidí. Pro menší žáky doporučuju použít třeba knížku "No, David", kterou autor opravdu napsal jako malé dítě a později ji vydal.

Pro trošku odrostlejší žáky můžeme použít například knihu "Týnin ostrov". Tuhle knihu sice autorka nenapsala celou jako dítě, ale říká o sobě, že už jako dítě hodně psala, zapisovala si své různé zážitky a i z nich potom vznikla tahle její knížka. Navíc děj se točí z velké části kolem tvorby školního časopisu a v knize jsou taky dva texty, které se nám můžou později hodit jako výborné mentorské texty pro argumentační psaní a psaní "how to" textů (vím, máme český pojem "pracovní postup" a budeme ho používat, ale někdy mi ty anglické nálepky sedí prostě lépe.)

Může nám posloužit i kniha "Já to doufejme ňák zmáknu" - slohové práce italských žáků, které byly vydané v mnoha zemích světa. Nebo sáhneme po nějakém povedeném textu některého ze svých bývalých žáků.

• Abychom se ale mohli stát opravdovými spisovateli, potřebujeme hledat příběhy. Příběh musí být pro čtenáře zajímavý, ale musí taky obsahovat emoce, aby čtenáře "chytil". Každý spisovatel se musí naučit pátrat po příbězích sám v sobě. Včera jsme psali o věcech, lidech nebo místech, která (ne)máme rádi, dneska už budeme pátrat po zajímavých momentech ze svých životů, po takových svých příbězích.

• Přemýšlejte o tom, kdy jste v životě zažili obrovskou radost, smutek, zklamání, zvědavost, napětí... V tuto chvíli opět musíte modelovat, jak si na takové momenty ze svého života vzpomínáte vy, jak si je zapisujete. Ukažte, jak si jeden z nich vyberete a zapíšete prvních pár vět tohoto svého příběhu. Pak k témuž vyzvěte žáky.

• Zopakujte. Tedy: vyberte si ještě jeden moment ze svého seznamu a rozepište začátek svého textu. Totéž udělají žáci.

Den 4

• V tuto chvíli mají vaši pisatelé ve svém zápisníku několik vstupů, několik krátkých rozepsaných textíků. Mají taky k dispozici seznam námětů, které jim mohou sloužit jako inspirace. Je načase posunout se dál a provést je celým procesem, všemi kroky DP.

• mějte nachystané jednotlivé kroky DP vizualizované, popsané (můžete stáhnout tady: https://www.ucimrada.cz/l/dilna-cteni-dilna-psani-pravidla/ )

• Řekněte žákům, že až doteď jste společně hledali náměty, přemýšleli jste o tom, o čem všem můžete psát. Některé texty jste už rozepsali a teď je ten čas, kdy každý napíše celý text od začátku do konce. A to je krok 2 - psaní hrubé verze textu.

• Zdůrazněte pravidla, která jsou důležitá pro psaní této první verze: píšeme s dostatečným vynechaným prostorem (ideálně ob dva řádky), nepíšeme gumovacím perem, resp. nic negumujeme. Můžeme škrtat, snažíme se samozřejmě psát správně, ale nemusíme se s tím v téhle chvíli moc lámat hlavu, čas na kontrolu a opravy teprve přijde.

• Pokud uznáte za vhodné, určete minimální délku textu.

• Stanovte čas, během kterého by text měl být napsaný od začátku do konce. Tentokrát byste to měli stihnout během jedné lekce. Typický čas, během kterého žáci stihnou napsat jeden text (takto na začátku své spisovatelské dráhy), bude asi patnáct až dvacet minut.

Den 5

• opět zopakujte a připomeňte, které kroky z DP už jste společně prošli.

• ukažte, co bude další krok: konzultace (+ kontrola a revize)

• Stručně žákům popište, o co v tomto kroku DP jde. Zdůrazněte, že nejde jen o to, aby naše texty byly napsané bez chyb, ale že se budeme postupně snažit, aby byly taky pro čtenáře co nejzajímavější. K tomu nám pomůže někdo, kdo si náš text poslechne a přečte a pomůže nám ho vylepšit. Tak to ostatně dělají všichni dobří autoři.

• Nachystejte si popis jednotlivých kroků konzultace a promyslete si, jak budou konzultace ve vaší třídě prakticky probíhat (budete mít jedno určené místo, kde budou konzultující partneři sedět? Bude mít každý z žáků "nápovědu" pro konzultaci vlepenou ve svém sešitě a konzultovat budou moci kdekoliv ve třídě?)

• teď konzultaci poprvé modelujte s někým z žáků, následně pak nechte modelovat další dvě tři žákovské dvojice (starší článek o konzultacích zde https://www.ucimrada.cz/l/konzultace/)

• Nechte všechny žáky, aby ve dvojicích provedli takovou "rychlokonzultaci" .

• Vyzvěte žáky, aby si přímo do textu nebo pod něj zapsali zajímavý nápad nebo otázku, kterou od spolužáka dostali.

• zjistěte, jestli někdo z pisatelů má v úmyslu něco ve svém textu upravit podle toho, co mu bylo doporučeno při konzultaci.

• Vraťte se ke svému rozepsanému (nebo dopsanému) textu na flipu a ukažte, jak v něm provedete nějakou drobnou změnu nebo najdete a opravíte chybu.

• Nechte žáky, aby si překontrolovali své texty (každý svůj i navzájem).

• Vyberte žákovské texty, najděte v nich špatně napsaná slova, která by už ale žáci měli umět napsat správně a zakroužkujte je. Tohle už samozřejmě musíte zvládnout někdy odpoledne.

Den 6

• druhá verze textu a zveřejnění

• připomeňte opět jednotlivé kroky procesu, které už jste prošli a představte krok další.

• rozmyslete si, jak budou hotové verze textů vašich žáků vypadat, resp. kam je budou psát. Opět do sešitu na DP? Na nějaký jiný extra papír? Na papír s prostorem pro ilustraci?

• Rozdejte žákům zpět jejich sešity a nechte je, aby své texty přepsali, pokud možno bez chyb.

• Na závěr dejte prostor několika dětem, aby své texty před třídou přečetly.

• Dejte autorům nejprve jeden kompliment, jedno ocenění. Modelujte, jak si představujete, že si žáci budou tuto zpětnou vazbu dávat, dejte si pozor na to, aby vaše ocenění směřovalo opravdu k textu.

• Dejte prostor ostatním posluchačům, aby pronesli nějaká ocenění. Zdůrazňuji: dbejte na to, jak spolu žáci mluví a zejména na to, aby mluvili na sebe navzájem (Adélo, líbí se mi, jak jsi napsala.... versus Líbí se mi, jak Adéla napsala...) K budování dobré pisatelské komunity patří i vysoká úroveň vzájemné komunikace.

• Teď můžete dát autorovi nějakou otázku, návrh na doplnění nebo vylepšení a tutéž možnost mají ostatní spolužáci.

Uf! Máte to za sebou. Možná to nejtěžší na dílně psaní, vůbec se do ní pustit. Překonání té počáteční nejistoty, jak to všechno bude, jak se to dá prakticky udělat. Pravděpodobně všichni vaši pisatelé teď mají napsaný úplně první celý text!

Co bude následovat?

Osobně bych doporučila ještě alespoň jednou zopakovat celý cyklus, kdy projdete se všemi žáky řízeně a ve stejném tempu všechny kroky DP. Na začátku každé z nich bude nějaká minilekce, která by hlavně měla žákům pomoci budovat zásobárnu nápadů, aby pokaždé měli možnost vybrat si, o čem budou psát.

No a i pak to bude nekonečná mravenčí práce: x lekcí můžete během roku věnovat konzultacím, aby se žáci v jejich vedení stali mistry. X hodin a minilekcí budete věnovat gramatice a tomu, aby se žáci naučili používat pomůcky ke kontrole vlastních textů.

A doporučila bych neotálet s psaním osobních příběhů, což je vlastně celý další cyklus, o kterém třeba někdy napíšu víc, snad zanedlouho, protože tím je opravdu dobré navázat.

Moc si přeju, aby vám tenhle jízdní řád k něčemu byl. I kdybyste ho nevyužili v téhle podobě (a to se velmi snadno může stát! Vaši pisatelé vás sami nejlépe povedou do míst, na kterých je potřeba urgentně pracovat! Nebo si třeba odmyslíte ty očíslované dny, protože zatím nejste přesvědčeni, že můžete dílně psaní věnovat tolik prostoru tak intenzivně...), ale třeba vás alespoň do začátku zbaví určitého ostychu nebo nejistoty a dá vám nějaký náhled, že se to zvládnout dá!

Hodně štěstí!