Nebuďte ti nejníž

Před pár dny jsem byla na setkání s pirátskými pražskými radními v jedné žižkovské kavárně (kde jsou ty časy, kdy Žižkov byl samá čtyřka, tady měli dokonce i pověstný avokádový toust). Setkání to bylo vcelku zajímavé, i když ne tak úplně pro to, co jsme se dozvěděli. Radní pro vzdělávání mluvil o tom, že máme dobré školy (zahrnul tam kupodivu i veřejné, přestože Piráti stále mluví o tom, že je potřeba více podporovat alternativy), že je učitelů akutní nedostatek, mají málo peněz, ale pražští radní se mohou zasadit o to, aby alespoň pražští učitelé měli něco navíc. Mluvil o podpoře sportu a výstavbě nových tělocvičen... a vytrvale označoval učitele jako ty, kteří jsou "dole", zatímco úředníci jsou ti "nahoře". Věřím, že to nemyslel tak, jak to znělo. 

Pak si vzal slovo jeden přítomný pan učitel a ukázal se... no, jako typický učitel. Mám pocit, že kdykoliv mají učitelé příležitost se nějak veřejně projevit, nemůžou si pomoci a dají průchod všem svým frustracím. 

Přidáno? Dovolte, abych se zasmál! To nám zas akorát seberou odměny a budeme tam, kde jsme teď.

Tělocvičny? K čemu?! Polovina žáků dnes stejně necvičí, rodiče je neustále omlouvají a my nemáme právo je do ničeho nutit. Vždyť my po nich ani nemůžeme chtít, aby si po sobě uklízeli!

O odměnách že by rozhodovaly pedagogické rady? Na to se vám naše ředitelka vykašle!

Když pan učitel pak odcházel, loučil se se slovy: "Já se omlouvám, že jsem Vám do toho tak vlítnul, ale to víte, my jsme ti nejníž..." 

Nejsme ti nejníž. Jsme ti nejblíže dětem. Ti úplně vpředu. V nás musejí rodiče vložit důvěru, když nám svěřují to, co je jim nejdražší. Na nás záleží (do značné míry), jaký vztah ke vzdělání děti budou mít. Na nás záleží, jak smysluplně děti tráví svůj čas. Záleží na nás, jestli ve vzdělání budou mít důvěru rodiče našich žáků. 

Naše práce je náročná (a nemá smysl fňukat nad tím, že si to ten, kdo není učitelem, neumí představit), naše práce je taky krásná, zábavná a smysluplná tak, že vlastně pořád mírně litujeme toho, kdo ji nikdy nedělal. 

A ano, máme poukazovat na to, co by bylo dobré v systému změnit, málo toho není. Ale dokud z nás bude v první řadě vyzařovat to, že "jsme ti nejníž", nemůžeme si stěžovat na to, že nás tak budou vnímat ostatní.